#1 PB152 - Virtualizace paměti

Hint

Answer

Adresy, na kterých jsou uloženy instrukce, ze kterých

Adresní prostor, do kterého lze na žádost programu přidat

Množina platných adres

Proces kdy OS odstěhuje stránku na jiné úložište

S přepnutím procesu je spojeno také přepnutí:

Efektivní načítání spustitelného souboru dle potřeby

Poslední segment virtuálné adresy se přímo přepíše do:

Virtuální adresy seskupujeme do:

Používá se k realizaci podprogramů (volání funkcí)

Stránky se navzájem nemohou:

Instrukce, která načte hodnotu z paměti a uloží ji do registru

Běžící program

Největší a nejdůležitější blok (případně několik bloků) fyzických adres zpravidla patří:

Instrukce, která hodnotu uloží do paměti

Viditelný pro programy, od fyzického adresního prostoru důsledně oddělen

Základní jednotka překladu, rozsah virtuálních adres

Změna registru aktivuje novou:

Režim, v kterém jsou externí stránky uloženy v jinak běžném souboru

Adresa v konkrétním virtuálním prostore

Rozsah fyzických adres

Má právě jednu fyzickou adresu a nějaké virtuální adresy

Pro každý vyšší segment existuje jedna:

Překlad adres je řízen

Virtuální adresa je pomyslně rozdělena na několik:

Aby o konkrétní podobě překladu mohl rozhodovat operační systém (jádro), musí být jednotka správy paměti:

Procesy označeny tymhle príznakem se nemohou skrze virtuální adresy vzájemně ovlivňovat

Přímo pojmenovávají fyzické paměťové buňky hardwarových zařízení, zejména paměti RAM

Stránkové tabulky jsou uloženy v:

Tabulka, která nemusí explicitně mapovat všechny virtuální adresy – nepřítomnost některé stránky v tabulce znamená, že příslušná virtuální adresa není platná

Nejjednodušší způsob, jak vytvořit nový proces

Hardware, ktorý realizuje překlad adres

Iluze, anebo trik, kterým se efektivne realizuje duplikace procesu