home
Menu
Create
Random
0
0
0

Edison - V. Nezval (1)

Edison je jedna z nejznámějších básní Vítězslava Nezvala. Znáte slova první části?
Quiz by maticejsoutop
Rate:
Last updated: March 11, 2024
You have not attempted this quiz yet.
More quiz info >>
First submittedMarch 5, 2024
Times taken3
Average score100,0%
Report this quizReport
Quiz and answer stats >>
Friends stats >>
45:00
Odpověď:
0
 / 422 guessed
The quiz is paused. You have remaining.
Scoring
You scored / = %
This beats or equals % of test takers also scored 100%
The average score is
Your high score is
Your fastest time is
Keep scrolling down for answers and more stats ...
První sloka
Naše
životy
jsou
truchlivé
jak
pláč
Jednou
k
večeru
šel
z
herny
mladý
hráč
Venku
sněžilo
nad
monstrancemi
barů
Vzduch
vlhký
byl
neboť
chýlilo
se
k
jaru
Avšak
noc
se
chvěla
jako
prérie
pod
údery
hvězdné
artilérie
které
naslouchali
u
politých
stolů
pijáci
nad
sklenicemi
alkoholů
Polonahé
ženy
v
šatě
z
pávích
per
Melancholikové
jako
v
podvečer
Bylo
tu
však
něco
těžkého
co
drtí
Smutek
stesk
a
úzkost
z
života
i
smrti
Druhá sloka
Vracel
jsem
se
domů
přes
most
Legií
zpívaje
si
v
duchu
malou
árii
Piják
světel
nočních
bárek
na
Vltavě
Z
Hradčanského
dómu
bilo
dvanáct
právě
Půlnoc
smrti
hvězda
mého
obzoru
v
této
vlahé
noci
z
konce
únoru
Bylo
tu
však
něco
tězkého
co
drtí
Smutek
stesk
a
úzkost
z
života
i
smrti
Třetí sloka
Skláněje
se
z
mostu
uviděl
jsem
stín
Sebevrahův
stín
jenž
padal
do
hlubin
Bylo
tu
však
něco
těžkého
co
pláče
Byl
to
stín
a
smutek
hazardního
hráče
Řekl
jsem
mu
probůh
pane
co
jste
zač
Odvětil
mi
smutným
hlasem
nikdo
hráč
Bylo
tu
však
něco
smutného
co
mlčí
Byl
to
stín
jenž
jako
šibenice
trčí
Stín
jenž
padal
z
mostu
vykřikl
jsem
Ach!
Ne
vy
nejste
hráč
Ne
vy
jste
sebevrah!
Čtvrtá sloka
Šli
jsme
ruku
v
ruce
oba
zachránění
Šli
jsme
ruku
v
ruce
oba
v
otevřeném
snění
Za
město
kde
počínaly
Košíře
Z
dálky
mávaly
nám
noční
vějíře
Nad
kiosky
smutku
tance
alkoholů
Šli
jsme
ruku
v
ruce
nemluvíce
spolu
Bylo
tu
však
něco
těžkého
co
drtí
Smutek
stesk
a
úzkost
z
života
i
smrti
Pátá sloka
Odemkl
jsem
dveře
rozžal
svítiplyn
Veda
na
nocleh
svůj
pouliční
stín
Řek
jsem
pane
pro
nás
pro
oba
to
stačí
Nebylo
tu
však
už
stínu
po
mém
hráči
Či
to
byl
jen
přízrak
nebo
sebeklam?
Stál
jsem
nad
svým
každodenním
lůžkem
sám
Bylo
tu
však
těžkého
co
drtí
Smutek
stesk
a
úzkost
z
života
i
smrti
Šestá sloka
Usedl
jsem
za
stůl
nad
kupy
svých
knih
Pozoruje
oknem
padající
sníh
Pozoruje
vločky
jak
své
věnce
vijí
Se
svou
věčně
chimérickou
nostalgií
Piják
nezachytitelných
odstínů
Piják
světel
potopených
do
stínu
Piják
žen
jichž
poslouchají
my
a
hadi
Piják
žen
jež
pochovávají
své
mládí
Piják
krutých
hazardních
a
krásných
žen
Piják
rozkoše
a
zkrvavěných
pěn
Piják
všeho
krutého
co
štve
a
drtí
Piják
hrůz
a
smutku
z
života
i
smrti
Sedmá sloka
Řekl
jsem
si
zapomeň
už
na
stíny
otvíraje
týden
staré
noviny
Kde
jsem
v
pachu
novinářské
černi
tona
uzřel
velkou
podobiznu
Edisona
Byl
tu
jeho
nejnovější
vynález
Seděl
v
taláru
jak
středověký
kněz
Bylo
tu
však
něco
krásného
co
drtí
Odvaha
a
radost
z
života
i
smrti
Comments
No comments yet
Save Your Progress

Copyright H Brothers Inc, 2008–2024

Contact Us | Go To Top | View Mobile Site